Zajímavosti obce

Kostel

Největší dominantou obce je románský kostel, zasvěcený sv. Petru a sv. Pavlu, postavený v letech 1803 – 1805. Vnitřní vybavení kostela bylo během své existence několikrát měněno. Poslední velká změna interiéru kostela proběhla v 80. letech 20. století, kdy byl vyzdoben nástěnnými mozaikami z přírodního kamene od pražského uměleckého mistra Antonína Kloudy. Vnitřní vybavení kostela je celkově zmodernizováno a překvapí nás sladěným stylem, dostatek prostoru a světla. V roce 2000 bylo ke kostelu vybudováno nové schodiště s přístupovou komunikací včetně osvětlení.

Při místním kostele působí chrámový sbor. Vznikl v roce 1939 a od té doby působí nepřetržitě. Jeho sbormistrem byl pan Jan Šrámek, jehož zásluhou získal chrámový sbor vysokou uměleckou úroveň.

kostel Lovčice

Fara

Nevyhovující budova fary byla v roce 1913 zbořena a o rok později byla vysvěcena nová jednopatrová budova fary, nad vchodem je ozdobena freskovou malbou Ježíše, dobrého pastýře. Rovněž patří mezi významné budovy v obci.

fara po rekonstrukci

Škola

Podle školní kroniky byla v Lovčicích vybudována škola dříve než kostel. Snad první budova školy stávala pod nynějším kostelem. Roku 1836 byla postavena nová budova školy na místě bývalého hřbitova. Současná budova školy, jak ji známe dnes, pochází z roku 1900 a patří k významným stavbám obce. Je v ní umístěn první stupeň základní školy, mateřská škola a pošta.

Škola ps novou fasádou

Vlastní vodovod

Díky četným pramenům jsou Lovčice soběstačné v zásobování pitnou vodou. Potřebnou zásobu pro vodojem vytváří skupiny pramenů v lesní lokalitě Pod Červenou horou nazvané Vojáčkův Žlíbek, Syslůvka, Za chatou a Nový. Prameny jsou vlastně jímací zářezy, z nichž se voda svádí do sběrných jímek a potrubím se odvádí do vodojemu. Všechno je položeno tak, že pro rozvod vody z vodojemu v obci nepotřebujeme čerpadla, voda teče samospádem. Podle podmínek lze jímat 100 – 250 kubíků vody denně. Voda je velmi kvalitní a chutná, ale pro svoji tvrdost není vhodná pro kojence.

 

 
 
 
 
 
 

Protipovodňový poldr

V trati Žleby byla v roce 2006 dokončena stavba suchého poldru, která může při vydatných deštích zachytit více než sto tisíc kubíků vody. Poldr byl vybudován jako protipovodňové opatření pro obnovu a ochranu krajiny. Stavba mokřadního biocentra s ochrannou hrází byla realizována podle schváleného návrhu pozemkových úprav z prostředků Evropské unie, s finanční podporou z operačního programu Rozvoj venkova.

Pozemkový úřad v Hodoníně v roce 2007 s touto stavbou vyhrál soutěž v kategorii protierozní opatření pod názvem „Společné zařízení v pozemkových úpravách“. Soutěž byla vyhlášena Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a jeho Ústředním pozemkovým úřadem.

Památníky knížete Jana II. Z Lichtenštejna

Památníky, které máme na mysli, byly postaveny v roce 1898 jako připomínka výročí 40-ti letého panování knížete Jana II. z Lichtenštejna. Vybudoval je někdejší lesní personál v lesních revírech na všech lichtenštejnských panstvích. Památníky měly podobu kamenných desek s českým, německým nebo latinským nápisem. Tyto desky byly původně zazděny do jakýchsi „mohyl“ postavených z neopracovaných kamenů. Okolo památníků byly vysazovány jubilejní dubové háje.

Pamětní kameny se do dnešní doby dochovaly pouze v devíti lokalitách. Vzpomínka na uvedené památníky se nachází i v katastru obce Lovčice. Pamětní kámen z roku 1898 se nedochoval. Památník tvoří pouze doplňková pamětní deska z roku 1908, která měla připomínat 50. výročí vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna. Nápis na kameni zní: L jähr. Reg. Jubil. MCMVIII, což v překladu znamená 50-ti leté výročí vlády 1908. Tuto kamennou desku zhotovil spolu s jedenácti dalšími hostěnický kameník Jan Šlof. V blízkosti památníku stojí několik dubů, které byly součástí pamětní výsadby.

Pokud budete hledat tento památník, udělejte si procházku silnicí za Lovčický rybník a po necelém půl kilometru na něj určitě narazíte.

PAMÁTNÍK KNÍŽETE JANA II. Z LICHTENŠTEJNA

Ruční hasičská stříkačka

Hasičský sbor byl v Lovčicích založen v roce 1896 a jeho členům se dostávalo patřičné odpovědnosti, úcty a vážnosti od spoluobčanů. Sbor si v témže roce zakoupil dvouproudní čtyřkolovou potahovou stříkačku za 1400 zlatých Stříkačka při zásazích sloužila až do roku 1940, později se používala jen při svatbách a pohřbech. Dnes tato unikátní hasičská stříkačka, jediná na Kyjovsku, slouží na ukázku na významných hasičských oslavách a událostech v celém regionu.

[Ruční hasičská stříkačka]

Ráj sukulentů u Honců

Nachází se ve skleníku u bývalé hájenky. Pan Jaroslav Honc má ve svém skleníku přes tisícovku druhů těchto dužnatých nebo šťavnatých rostlin, které ve svém těle umí shromažďovat vodu a mohou tak dlouho přežívat i v pouštních podmínkách. Ke svým rostlinám vytváří keramické nádoby a tím dosahuje spojení živé a neživé přírody.
Pan Jaroslav Honc pořádá pravidelně dvakrát ročně v obci výstavy.

 Ráj sukulentů u Honců Ráj sukulentů u Honců  Ráj sukulentů u Honců  Ráj sukulentů u Honců

 

 

 

Výstava sukulentů 6. 4. 2008

Kaplička v Kučích

Nad vesnicí uprostřed polí se nachází kaplička, na kterou zdálky upozorňují mohutné lípy. Kaplička je nejasného původu a doba jejího vzniku není známá. Jedna z místních pověstí vypráví o důstojníku možná francouzské armády z doby napoleonských válek, který v těchto místech ulehl k odpočinku. Usnul a brzy ho probudil polední zvon. Otevřel oči a na prsou uviděl hada. Bál se, aby ho had neuštknul. Se svými obavami se obrátil na Pannu Marii. Za to, že ho ochrání, slíbil na tomto místě vybudovat kapličku. Vykoupil pole, na němž odpočíval a nechal postavit, co slíbil. Nevíme, jestli se příběh opravdu odehrál, ale kaplička v Kučích stojí dodnes.
 kaplička

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha byla umístěna v prostoru U lázně. V šedesátých letech minulého století byla demolována a několik let stála u schodiště před kostelem, potom byla z veřejného prostoru odklizena. Po rekonstrukci panem Josefem Krososkou z Vracova byla umístěna na původní místo a 26. června 2005 byla slavnostně posvěcena.
 [Socha sv. Jana Nepomuckého zima]